Tady zakotví hudba. Už to slyšíte? Vltavská filharmonie

Během posledních 100 let dala hudební kultura v Praze vzniknout hned několika symfonickým orchestrům – ambicím těchto hudebních útvarů, ale ani těch hostujícím však nevyhovuje žádný z historických sálů, ve kterých momentálně v Praze koncertují, a to jak co do prostoru, tak i techniky či akustiky. Po dlouhá desetiletí se zároveň hledal typ veřejné stavby, která by svým významem naplnila potenciál lokality Vltavské jako součásti širšího centra Prahy a která by se zároveň mohla stát jednou z celoměstských dominant.

V roce 2017 byla k umístění na okraji území Holešovice–Bubny, jež je momentálně jedním z nejvýznamnějších brownfieldů v Praze, doporučena právě budova nového hudebního centra. Ambicí vznikajícího moderního koncertního sálu s názvem Vltavská filharmonie je stát se novým kulturním těžištěm, s nímž se město může ztotožnit a jehož živé a otevřené prostory budou k dispozici Pražanům i návštěvníkům ze širokého okolí i celého světa. Koncertní sál bude respektovat naši bohatou hudební tradici a tuto tradici nadále rozvíjet – Vltavská filharmonie u magistrály v blízkosti nábřeží Vltavy bude spojovat tradičnější kulturní scénu Starého Města s moderní uměleckou scénou v Holešovicích.

Mezinárodní architektonickou soutěž o podobu Vltavské filharmonie vyhlásilo hlavní město Praha společně s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) na konci srpna 2021. Do soutěže se přihlásilo celkem 115 týmů z 25 zemí, k účasti bylo předem vyzváno také 5 renomovaných architektonických ateliérů. V listopadu 2021 oznámila mezinárodní porota 20 finalistů, ze kterých v květnu 2022 vzešel vítěz.

Umístění Vltavské filharmonie podél řeky je přirozeným navázáním na historické umístění dalších významných dominant Prahy podél Vltavy, jako je například Národní divadlo nebo Rudolfinum. Vítězný návrh projektu Vltavské filharmonie však nepracuje pouze s budovou jako takovou, nýbrž v oblasti Vltavské přináší nápaditá řešení veřejného prostoru. Hudební centrum, které se bude tyčit podél východní hranice vybrané parcely, umožní unikátní pohledy na řeku, Pražský hrad, ale také Staré Město. Kromě zpřístupnění břehu řeky nebo vytvoření nového náměstí a parku v okolí filharmonie její samotná budova také nabídne „symfonii“ kolonád a balkonů, které budou sloužit jako platformy pro veřejný život. Ten zde bude pulzovat od řeky až po střechu, zevnitř ven a zvenku dovnitř.

Vltavská filharmonie bude zájemcům přístupná ze všech směrů a úrovní, budova nedisponuje žádnou zadní stranou, ale sestává ze čtyř čelních fasád. Pečlivě zvolené funkce budovy lákají návštěvníky ze všech stran a zároveň zaručují rovnoměrné rozložení aktivit. Směrem na východ od budovy se bude rozprostírat nový městský park, jižní strana otevře přístup k vodě, na západní straně vznikne náměstí a na sever se naskytne pohled na novou městskou část Bubny-Zátory.

Střecha bude v případě Vltavské filharmonie pokračováním veřejného prostoru náměstí – zvlněná stupňovitá forma umožní návštěvníkům vystoupat až na její vrchol. V rámci jednotlivých balkonů pak vznikne nové místo k posezení, relaxaci a setkávání, které poskytne panoramatický výhled na Prahu či případné aktivity odehrávající se na náměstí vedle budovy. Ze střešních prostorů bude možné nahlédnout také do budovy filharmonie, jež bude svou otevřeností vyzývat k návštěvě. Nejvyšší vrcholy budovy dosahují 38 metrů, což je o 20 metrů méně než úroveň, do které se tyčí vrcholy věží kostela sv. Antonína na nedalekém Strossmayerově náměstí. Filharmonie tedy nenaruší panorama Prahy.

Vítězným týmem je architektonický ateliér Bjarke Ingels Group (BIG) s pobočkami v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu, který zaměstnává více než 600 odborníků z řad architektů, designérů, inženýrů a teoretiků kteří se zabývají architekturou, urbanismem, výzkumem a vývojem budov. Mnohé návrhy studia BIG, které vzniklo v roce 2005 v Kodani pod vedením dánského architekta Bjarkeho Ingelse, jsou jedinečné použitím průkopnických technologií a často vynikají popíráním tradičních konvencí a rozměrů, jako je tomu například v případě Amager Bakke, moderní spalovny odpadů v Kodani, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka, LEGO House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice nebo SFC Oceanix City, uměle vytvořeného plovoucího MIT centra pro výzkum oceánů.

Zakladatel studia Bjarke Ingels klade důraz na udržitelnost navrhovaných budov, své návrhy zároveň zakládá na rozsáhlém výzkumu. Na začátku procesu vždy pečlivě analyzuje mnohá kritéria, jako jsou například místní kultura a klima, neustále se měnící vzorce moderního životního stylu a stav globální ekonomiky. Časopis TIME zařadil v roce 2016 Bjarkeho Ingelse mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Studio Bjarke Ingels Group je zároveň držitelem mnoha ocenění včetně German Sustainability Award, ceny Red Dot v kategorii Architektura a městský design, Crown Prince of Denmark Culture Prize, je také několikanásobným finalistou soutěže o cenu Miese van der Rohe.

Vltavská filharmonie bude plnit funkci moderního kulturního centra. Kromě tří koncertních sálů s vysoce kvalitními akustickými podmínkami zde návštěvníci najdou prostory umožňující hudební vzdělávání a praxi, a to včetně hudebního oddělení Městské knihovny v Praze a jí zřizovaného kreativního hubu, dále multifunkční prostor pro zkoušky, nahrávání a vysílání, střešní restauraci a venkovní i vnitřní relaxační prostory. V budově budou sídlit dva orchestry – Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Obě uskupení zde najdou odpovídající rezidenční prostory. Funkce budovy byly pečlivě zvoleny tak, aby Vltavská filharmonie žila dnem i nocí a k návštěvě lákala nejen milovníky klasické hudby, ale širokou škálu obyvatel.

Také okolí Vltavské filharmonie umožní pořádat koncerty a jiné akce, budova samotná pak bude společenským a komunitním centrem, kde se lidé budou moci setkávat, socializovat, bavit, a to nejen uvnitř, ale také na její střeše či v jejím přilehlém okolí. Vltavská filharmonie je navržena tak, aby umožnila bezbariérový přístup do všech prostorů také osobám s jakýmkoliv zdravotním hendikepem.

Autoři se svým návrhem obracejí na Šumavu, k pramenům Vltavy – odtud by mělo pocházet dřevo, které bude použito při výstavbě budovy. Dřevěné stropy budou prostupovat z exteriéru do interiéru a symbolicky tak zvýrazní téma otevřenosti Vltavské filharmonie vůči svému okolí. Důraz bude kladen také na implementaci skla, dalšího prvku, který je pro Česko typický a který dominuje fasádě budovy.

Jádrem Vltavské filharmonie bude koncertní sál o 1 800 místech. Stejně jako hlavní sál i dva vedlejší sály, malý o 700 sedadlech a komorní v konfiguraci black box pro až 500 osob, budou disponovat technickým vybavením světové úrovně. Osvětlení, jevištní technika, ale také obrazové a komunikační vybavení sálů bude plně kompatibilní se všemi dalšími částmi komplexu.

Velkou pozornost autoři věnovali otázce akustiky a vibrací. Pro zajištění odpovídajícího nerušeného zvuku v akusticky citlivých prostorech jsou sály uzavřeny do dvou betonových plášťů, které jsou konstrukčně oddělené. Tento přístup zajistí akustickou separaci od ostatních částí budov. V sálech zajišťuje čistotu zvuku kromě vhodně zvolených materiálů také relativně malá vzdálenost diváků od jeviště. Uspořádání hlediště do tvaru vinice umožňuje divákům v hlavním sále díky prostorovým sedadlům a různým úrovním balkonů zažít vizuální i akustickou intimitu.

Podlaha jeviště v malém sále bude mít plošnou elevaci. Její část bude demontovatelná, aby se usnadnily změny formátu a podpořily experimentální umělecké formy. Také sedadla v komorním sále bude možné uspořádat do různých formátů a prostor bude navíc rozdělitelný na dvě poloviny díky demontovatelné stěně.

Vltavská je dnes rušným, neuspořádaným a velmi komplikovaným místem. Jen těžko bychom hledali těžší úkol pro řešení v rámci soutěže. Prostor kolem holešovického nádraží na severu a jižně položená lokalita Vltavská jsou dnes jedinými dvěma místy, která tvoří spojení mezi horními a dolními Holešovicemi. Toto území je již po několik generací chápáno jako potenciální součást širšího centra Prahy. Již mnoho let se hledá typ veřejné stavby, která by svým významem jeho potenciál naplnila a zároveň se stala jednou z celoměstských dominant. Budova Vltavské filharmonie se silným veřejným významem, architektonickou kvalitou a zásadní společenskou důležitostí společně s řešením okolního veřejného prostoru pomůže k navrácení důstojnosti tomuto území.

V prostoru Vltavské je několik výškových úrovní, které dohromady ani mezi sebou nefungují dostatečně efektivně. V současné podobě jsou spíše bariérami. Díky návrhu dánského studia BIG na místě vznikne mnohaúrovňový harmonický veřejný prostor, který propojí nábřeží a všechny ostatní městské úrovně, nabídne lákavé vyhlídky na město a integruje všechny dopravní tepny. Pro maximalizování veřejně využitelného prostoru je budova filharmonie umístěna podél východní strany pozemku a respektuje stávající i potenciální linie pěší komunikace. Stejně tak umístění budovy pracuje se čtveřicí rozdílných prvků veřejného prostoru – ulicí, náměstím, parkem a řekou.

Hlavní výzvou architektů při navrhování veřejného prostoru v lokalitě Vltavské bylo především plynulé propojení budovy filharmonie se stávající a budoucí městskou strukturou. Inspirací se stala i řeka Vltava a její pohyb skrz přírodu a město. Díky tomuto uvažování návrh pracuje s plynulým pohybem návštěvníků bez kolizí a konfliktů. Cípy pochozí střechy filharmonie fungují jako ukazatelé a povzbuzují k diagonálnímu pohybu přes náměstí.Zvlněná stupňovitá forma umožňuje návštěvníkům stoupat na její vrchol jako na kopec. Prostor střechy je místem k setkávání, poskytuje panoramatický výhled na Prahu a umožňuje nahlédnout do koncertních sálů filharmonie. Kontinuální spojení mezi řekou, nábřežím, ulicí, parkem, náměstím a střechou pracuje s prolínáním povrchů odpovídající jejich funkcím. Samotná špička budoucího centrálního bubenského parku navazuje na ekologický koridor na nábřeží, po boku s oblouky železničního mostu a přilehlým prostorem pro skatepark.

Lokalita je již nyní velmi dobře obsloužená veřejnou dopravou. Rozšíření a zpřístupnění veřejného prostoru na Vltavské nabídne pomyslnou venkovní přestupní platformu mezi metrem, tramvají, autobusem, taxi, bicyklem, přívozem či vlakem směřujícím přímo na letiště. Dojde k posunutí stávající tramvajové trati a výstupu z metra severněji, to znamená blíže k nově plánovanému nádraží. Zásadní změnou je úprava fungování automobilové dopravy mezi Negrelliho viaduktem a Hlávkovým mostem. Hlavní dopravní tepna na Bubenském nábřeží a sjezd z Hlávkova mostu jsou nově umístěny pod úrovní terénu a nejsou tak v kontaktu s pěší zónou – veřejný prostor a budova Vltavské filharmonie dopravní tuto tepnu překrývají a chodci se tak dostanou přímo k řece, na náplavku. Nábřežní promenáda bude snadno přístupná a plně propojená s prostory v parteru Vltavské filharmonie a bude hrát velmi důležitou roli pro pěší a v cyklistické dopravě.